Centrum urbánních studií

Mezioborové studium měst

Centrum urbánních studií (CUS) rozvíjí mezioborovou spolupráci při studiu vývoje měst s důrazem na společensky relevantní témata. CUS formálně ustavené smlouvou o spolupráci v roce 2023 navazuje na dlouhodobou spolupráci tří zakládajících institucí Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR (ÚSD), Filosofického ústavu AV ČR (FLÚ) a Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) na poli městských studií. Cílem CUS je propojit historické bádání o vývoji měst s perspektivou dalších humanitních a sociálněvědních disciplín, zejména sociální a kulturní antropologií, sociologií, sociální geografií i uměnovědními disciplínami. CUS připravuje akreditaci prvního tuzemského interdicsiplinárního doktorského programu zaměřeného na městská studia.

Výzkum měst a městského způsobu života je přirozeně mezioborový. Již od první velké vlny akademického zájmu o téma města vidíme, že urbánní prostor přitahuje pozornost široké, často až překvapivé škály disciplín. Sociologický výzkum je s tématem města provázán přímo intimně, zejména americká sociologie se na tématu pociťované krize města formovala jako samostatná disciplína. Dějiny měst také znamenaly důležitý posun v historiografickém bádání směrem od politických dějin „velkých mužů“ k sociálním a ekonomickým dějinám, později také dějinám identit a emocí. Chicagská škola stála na přístupu lidské ekologie k problémům měst, byť její normativní zaměření bylo především proti-městské. Od sedmdesátých let se v urbánním bádání silně prosazuje přístup sociálně geografický zosobněný nejcitovanějším badatelem na poli měst Davidem Harveym, který sám kombinuje sociálně geografický přístup s přístupy historickými a politicko-ekonomickými. Velká vlna kritiky modernistického urbanismu vedla k četným pracím sociálně a kulturně antropologickým, které studovaly především formy kolektivní identity a prožívání urbánní reality v marginalizovaných městských komunitách. Od počátku dvacátého století je téma utváření městského prostoru dominantním tématem teoretiků i praktiků architektury a urbanismu, kteří hledají materiálně-technické a estetické řešení problémů města (pro Le Corbusiera existovala jednoduchá volba: architektura, nebo revoluce). Vedle společenských a humanitních věd se tématu města věnují exaktní obory studující například populační vývoj či klimatickou změnu, často za pomoci nových metod prostorového zobrazování (GIS). Spolu s tím je rovněž kladen důraz na zkoumání vlivu a dopadů moderních technologií na urbánní prostředí. Studium měst je tedy předmětem bádání celé řady vědních oborů, ale proto také představuje nástroj, jak experimentálně testovat možnosti a limity mezioborové spolupráce.